Otázka: Byla védská civilizace pokročilá? Pokud ano, tak jak?
Odpověď: Ano. Védy vždy pomáhaly pokroku lidské civilizace, protože tato literatura informuje zvídavé lidské bytosti o jejich věčné povaze, o Nejvyšším Pánu, o hmotném světě, o zákonech karmy a o procesu osvobození se ode všech hmotných utrpení.
Védy pomohly k pokroku lidské civilizace ne jen jednou, ale mnohokrát, počínaje od samotného stvoření. Na počátku stvoření existoval pouze Brahma a ten začal pátrání po původu své existence. Brahma obdržel mantru od Kršny a později obdržel védské poznání, které mu bylo zjeveno. Brahma zase učil védské poznání své syny, jako je Nárada. To byl ve skutečnosti začátek civilizace.
O něco později byly védské mantry ukradeny z Brahmovy mysli dvěma Asury (démony), kteří se jmenovali Madhu a Kaitabha. Poté Višnu znovu učil Brahmu Védám v podobě, kterou nyní známe jako Pančarátrika. Dle mínění Pána Višnua, který je udržovatelem tohoto vesmíru, nemůže existovat žádná civilizace bez vedení Véd. To není nerozumná úvaha.
Civilizace, má-li být takto nazývána, musí být založena na úplném a řádném poznání a to jak materiálním, tak duchovním. Toto kompletní poznání jako celek se nazývá Védy. Na začátku věku Kali, asi před 5000 léty, byly Védy sepsány a jsou tak nyní k dispozici v knižní formě. Jakémukoliv inteligentnímu muži nebo ženě se jistě vyplatí využít výhod těchto knih a rozvíjet tak civilizovaný lidský život.
V minulosti bylo mnoho období, zvláště tady v Indii, kdy se králové velmi důkladně řídili příkazy Véd a dle toho vládli svým královstvím. Takovým civilizacím se obecně materiálně dařilo a zároveň mnozí jednotlivci udělali velký duchovní pokrok. Vidžajanagar, město, které nikdy nebude zapomenuto, je jedním takovým příkladem.
Historie Vidžajanagaru byla důkladně popsána v četných učebnicích. Když známý cestovatel Marco Polo přijel ve 12. století do Vidžajanagaru, žasnul nad tím, jak neuvěřitelně byla tato civilizace rozvinutá. Dokonce řekl, že na světě neexistuje vyšší civilizace. A je třeba připomenout, že Marco Polo byl Benátčan, který už viděl největší civilizace nejen v Evropě, ale při svých mnohých cestách viděl velké civilizace celého světa, včetně Číny. Ale při pohledu na Indii, jejímž základem civilizace byly vždy Védy, měl ten největší obdiv.
Lidská forma života je v konečném důsledku určena pro seberealizaci a Védy jsou zcela jistě určeny k tomuto cíli. Nicméně, Védy také doporučují další aktivity, jako například hmotný požitek a povznesení na nebeské planety. Tyto aktivity jsou ve Védách doporučeny pro ty méně inteligentní lidi, kteří nemohou pochopit konečný cíl života. V každém případě, pokud se budeme řídit příkazy Véd, poté se krok za krokem budeme postupně rozvíjet a nakonec se staneme plně vědomí Boha.
V oblasti hmotného života Védy dávaly a i nyní dávají velký popud lidské společnosti, aby se stala více civilizovanou. Od architektury k medicíně, od astronomie k politologii, od metalurgie k bojovým uměním a od hudby k farmakologii - abychom jmenovali jen některé z nejvýznamnějších védských vědních oborů - moudrost Véd i dnes nepřestává překvapovat a inspirovat pokrok civilizace v Indii i v zahraničí.
Stovky tisíc vzdělaných osob a lékařů na západě se obrací k Ajurvédě pro její pozoruhodné přínosy v efektivní diagnostice a léčbě chronických onemocnění, pro které západní medicína má jen prostředky pro mírnění bolesti a utrpení. Není pochyb o tom, že Ajurvéda, matka všeho uzdravování, je nejrychleji rostoucí lékařskou vědou v dnešním světě.
Stejně působivý, ale západní veřejnosti méně známý je védský přínos v matematice. Bez nadsázky se dá říci, že by nebylo matematiky, jak ji známe dnes, kdyby nebylo zásadního přínosu Véd. Ve skutečnosti to jsou nejen čísla, která se používají v mezinárodním měřítku, jež jsou védského původu (chybně nazývány jako arabské číslice), ale védská matematika zavedla kromě jiného pojmy jako nula, jednoduchá a složená čísla, aritmetické posloupnosti, desítková soustava, zlomky a násobení s indexem.
Mohli bychom pokračovat ve výčtu védských přínosů lidské civilizaci, ale nechceme, aby tato odpověď byla příliš dlouhá. Je však důležité poznamenat, že jedním z hlavních přínosů Véd je jejich systém společenské organizace známý jako varnašráma, který je jak přirozený, tak velmi sofistikovaný. Tento systém rozděluje jednotlivce v souladu s jejich přirozenými sklony a fázemi života a postupně vede všechny směrem k vědomí Boha, přijímajíce současnou situaci každého za jeho příslušný výchozí bod.
Vjásadéva je tím, kdo sepsal Védy a jeho pojednání známé jako Védanta-sútra bylo považováno za konečné poznání. Avšak i po sestavení Védanta-sútry nebyl Vjásadéva zcela spokojen. Pak na pokyn svého duchovního mistra, Nárady Muniho, Vjásadéva dosáhnul konečné dokonalosti - sestavil Šrímad Bhágavatám. Šrímad Bhágavatám je proto považován za nejvíce prospěšnou Védu pro lidi ve věku Kali.
krsne sva-dhamopagate
dharma-jnanadibhih saha
kalau nasta-drsam esa
puranarko ‘dhunoditah
„Tato Bhágavata Purána září jako slunce. Vzešla bezprostředně poté, co se Pán Šrí Kršna navrátil do svého vlastního sídla, doprovázen náboženstvím, poznáním atd. Lidem, kteří vlivem hluboké temnoty nevědomosti tohoto věku Kali pozbyli veškerou schopnost vidět, přinese světlo tato Purána.“ (Bhágavatám 1.3.43)
V naší moderní době mnoho mudrců a velkých myslitelů jako Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur a A.C. Bhaktivédanta Svámí Prabhupáda doporučují Šrímad Bhágavatám jako jedinou nejdůležitější literaturu na světě. Šrímad Bhágavatám může jistě pomoci pokroku civilizace, protože poskytuje přímé vnímání sebe sama prostřednictvím realizace a umožňuje být v bezprostředním kontaktu s Nejvyšší Osobou, Šrí Kršnou.
Náš závěr je, že pro každou východní nebo západní civilizaci, která čerpá z Véd, je jisté, že učiní pokrok. Jedinou podmínkou je, že lidé musí přijmout pokyny Véd se vší vážností.
